Kostel

KOSTEL POVÝŠENÍ SV. KŘÍŽE V JABLONCI N. N.

360° virtuální prohlídka našeho kostela Povýšení sv. Kříže na serveru virtualtravel.cz

O kostele

Zdroj: Kober, Jan; Lhotová, Markéta; Padrta, František; Strnad, Jan: Kapitoly ze stavebního vývoje Jablonce nad Nisou (kapitola Josef Zasche, architekt jabloneckých kostelů – Jan Kober, Jan Strnad). 1. vyd. 200 s. Jablonec nad Nisou: 2004. Informační centrum MÚ v Jablonci nad Nisou, Městská galerie MY, Spolek přátel města Jablonec nad Nisou. ISBN: 80-239-5585-3.

V roce 1900 vytvořil Josef Zasche plány nejvýznamnější mimopražské stavby svého raného tvůrčího období – secesního kostela Povýšení svatého Kříže, jejímž objednatelem byla jablonecká starokatolická obec.

Reformní starokatolické hnutí, které vyústilo v založení nové církve, se formovalo v první polovině sedmdesátých let 19. století. V Čechách vzniklo jedno z prvních center starokatolictví také v Jizerských horách v okolí obcí Potočná a Desná a brzy poté se rozšířilo i na Jablonecku. Dějiny starokatolických církevních obcí Desná a Jablonec jsou spolu úzce spjaty, protože obě obce tvořily do roku 1897 jedno pastorační území – filiální obec Desnou, patřící pod správu farní obce Varnsdorf. Filiální obec Desná zahrnovala celou oblast Jizerských hor až do osamostatnění jejích částí, Jablonce nad Nisou v roce 1897 a Smržovky v roce 1925. Od 17. dubna 1887 působil v Jablonci Spolek starokatolíků vedený podnikatelem a radním E. Sacherem, počet věřících narůstal a vznikaly nové komunity v okolí Jablonce – ve Mšeně, Jindřichově, Nové Vsi, Lučanech a Rychnově. Dne 1. září 1897 došlo k rozdělení pastoračního území mezi Desnou v Jizerských horách a Jabloncem nad Nisou prostým vyčleněním území soudního okresu Jablonec n. N. od Desné. Bylo též zřízeno místo stálého duchovního (kooperátora) ve filiální obci farnosti Varnsdorf – Jablonci, které od 1. srpna 1897 zastával Johann Marschall.[+]

Starokatolické bohoslužby se do konce 19. století konaly v Jablonci jen o svátcích, a to v evangelickém kostele. Proto na shromáždění starokatolické obce konaném 20. října 1899 došlo k rozhodnutí postavit si vlastní bohoslužebný stánek. Vzhledem k tomu, že se ke starokatolické církvi hlásilo mnoho zámožných rodin, bylo možné tento záměr začít okamžitě uskutečňovat. Mezi podporovateli nové církve byli mnozí liberálně orientovaní podnikatelé, například továrník Daniel Swarovski nebo exportér Richard Haasis; rozhodující podíl na stavbě kostela měl však podnikatel Josef Scheibler, který zakoupil v září roku 1899 stavební pozemek a věnoval jej místní starokatolické obci. Sám stavbu ze dvou třetin financoval a jeho manželka Antonie darovala hlavní části kostelního mobiliáře včetně oltáře, křtitelnice a jednoho zvonu. Mnohé nasvědčuje tomu, že Josef Scheibler měl rovněž vliv na výběr projektu, který byl ztvárněn v tehdy moderním secesním stylu. Mnozí z členů obce totiž očekávali, že nová sakrální stavba bude navržena v historizujícím duchu, podobně jako novogotický starokatolický kostel v nedaleké Desné.[+] K tomu ale naštěstí nedošlo.[+]

Okolnosti výběru architekta, který měl vypracovat projekt nového kostela, nejsou dosud podrobně objasněny. V polovině roku 1899, tedy v době, kdy přípravy na stavbu vrcholily, vystavoval Josef Zasche ve svém rodném městě první návrhy nového římskokatolického chrámu provedené v secesním stylu. Je pravděpodobné, že někteří členové jablonecké starokatolické obce tyto návrhy zhlédli a navázali s mladým architektem kontakt. Stavba kostela byla plně v jejich kompetenci, takže příprava projektu nebyla provázena složitým posuzováním a schvalováním jako v případě nové sakrální stavy pro římskokatolickou církev.[+]

Jelikož nejsou k dispozici materiály dokumentující přípravu a průběh stavby, dochází občas ke spekulacím o jejím autorství.[+] Je známo, že o zakázku projevilo zájem pět architektů či stavitelů, není ale zřejmé, zda na základě vypsané veřejné soutěže nebo na vyzvání stavebníka. Konkurenční plány nebyly zatím nalezeny.

Josef Zasche dodal plány kostela jablonecké starokatolické obci v první polovině června roku 1900.[+] Stavbu s rozpočtem 52.000 korun již během léta zahájila firma jabloneckého stavitele Emiliana Herbiga, stavebním dozorem byl pověřen sám autor projektu.

Slavnostní položení základního kamene stavby se konalo v sobotu 18. srpna současně s oslavou 70. narozenin císaře Františka Josefa I. Nejprve pronesl slavnostní řeč farář Johann Marschall, poté následovalo zazdění měděné schránky s pamětním spisem a poklep na základní kámen kostela.[+]

Stavba kostela byla dokončena 31. srpna 1902, slavnostní vysvěcení proběhlo v sobotu 8. listopadu.[+] Konečná výše stavebních nákladů se oproti původnímu rozpočtu zvýšila na 92.000 korun.[+]

Kostel Povýšení svatého Kříže [+] je pravděpodobně prvním samostatně realizovaným projektem architekta Josefa Zascheho. V návrhu využil svých zkušeností získaných pobytem ve Vídni i v Praze a navrhl chrám v novém secesním slohu, který začal poměrně brzy pronikat i do provinčního Jablonce, kde byl místní bižuterní průmysl závislý na včasném přijímání aktuálních uměleckých tendencí a módních trendů.

Oproti schváleným plánům došlo při realizaci stavby k významné úpravě horní části věže, jejíž střecha byla původně tvarově jednodušší a štíhlejší. Ke změně došlo i ve tvaru a výzdobě hlavního štítu a vstupního portálu. Zascheho návrhy počítaly s bohatou reliéfní výzdobou stěn a stropu presbytáře, také konečná podoba vitráží se podstatně odlišuje od představ naznačených v celkových plánech. Vzhledem k tomu, že se z původní dokumentace zachoval jen zlomek, není jasné, jestli Zasche návrhy dodatečně upravoval nebo sám detailně rozpracoval.

Starokatolický kostel Povýšení svatého Kříže tvoří nepřehlédnutelnou dominantu východního okraje města. Jednolodní podélná stavba je presbytářem orientována k severovýchodu, hlavní průčelí je obráceno do malého náměstí Boženy Němcové.[+]

Před vlastní loď je předsazena krátká vstupní předsíň, kterou se vchází do zádveří pod kruchtou. Zprava se přimyká malá křestní kaple, vlevo se vchází na schodiště do věže. Závěr lodi tvoří odsazené polygonální kněžiště, propojené schodištěm se sakristií nezvykle situovanou do polozapuštěného suterénu. Ve stejné výškové úrovni byl i byt kostelníka a kotelna.[+] Kostel je dlouhý 32 metrů, šířka hlavního průčelí je 15,2 metru, jeho výška dosahuje 20 metrů, výška věže bez vrcholového kříže činí 34,5 metru. Vstupní portál je založen na podestě v úrovni zvýšeného přízemí a vede k němu žulové schodiště ohraničené pískovcovými parapetními zídkami se zaobleným čelem s motivy terčíků. Portál je zakončen tvarově výrazným secesním štítem, v jehož středu byl původně umístěn medailon s Kristovým monogramem; po stranách stojí nárožní plastiky zpívajících andělských postav. Kamenné ostění využívá kontrastu jednoduchých hladkých tvarů a bohatého dekoru s motivem růží. Vstupní dvoukřídlé dřevěné dveře jsou obložené železným plechem, který je zdoben kovářskými technikami vysekávání, rýhování a tepání. Prosklený světlík je vyplněn mříží v podobě stylizované vázy s květinami. Boční vnější stěny předsíně jsou hladce omítnuty, jen v horní části probíhá úzký vlys s rostlinným reliéfem.

Neméně dominující částí stavby je vysoký zaoblený štít výrazně secesního tvaru v hlavním průčelí. Nad portálem je v úrovni kruchty umístěno kulaté okno, pod ním je štukatérsky provedený nápis: Ehre sei Gott in der Hohe und Frieden Menschen auf Erden.[+] Čelní fasáda je zdobena jemnou štukaturou, v níž vedle rostlinných a geometrických dekorů najdeme také ikonograficky důležité symboly a emblémy (kříž, srdce, kotvu symbolizující tři hlavní křesťanské ctnosti – víru, lásku a naději, Strom života apod.).

Nejvýraznější částí bočních průčelí jsou malé štíty opakující tvar zakončení hlavního průčelí. Jsou umístěny ve třech prodloužených okenních osách lodi nad úrovní korunní římsy, rovněž dotvořeny jemnou štukaturou s motivem kříže. V pravém bočním průčelí je v ose kruhového okna v presbytáři umístěn kamenný portál. Jeho částečně prosklené dveře, kterými se vchází do suterénu, zdobí kovaná mřížka s motivy kaštanů. Portál se samostatným vstupem do věže se nachází v levém bočním průčelí.

Celé stavbě vévodí štíhlá hranolová věž, která je umístěna asymetricky vlevo od osy hlavního průčelí. K patě se kónicky rozšiřuje a její nároží je plasticky zvýrazněno – v úrovni korunové římsy lodi jsou umístěny nárožní reliéfy s motivem slunce a krátké vlysy s motivem dráčků. Dolů k patě věže pokračuje nárožní bosáž. Věž je zakončena bohatě tvarovanou a zdobenou bání. Čtyři ciferníky věžních hodin jsou skleněné, zvuková okna kryjí dřevěné žaluzie. Ve věži je v současné době zavěšen pouze nejmenší ze tří původních zvonů.[+] Nad presbytářem je umístěn malý sank-tusník. Původní krytina na střeše lodi byla z červených glazovaných tašek.

Strop kostelní lodi je tvořen zavěšenou skořepinovou klenbou. Její boční zdi jsou na každé straně členěny čtveřicí jednoduše tvarovaných opěráků, podseknutých do tvaru podkovy, štukatérsky zdobených jemným rostlinným secesním dekorem. V okenních nikách mezi pilastry je celkem šest obdélných půlkruhově zakončených oken. Jejich výplň tvoří dekorativní vitráž s motivem tulipánu.

Nástěnná, trojplamenná svítidla v lodi mají jednoduchý, ušlechtilý tvar – ramínka zakončená meandrem jsou kovaná, stínítka původně kapkového tvaru byla vyrobena z mléčného nebo barevného přetahového skla. V lodi stojí dva bloky dřevěných lavic po třinácti řadách. Mají jednoduchý secesní tvar s asymetricky zaoblenými čely. Presbytář je sklenut konchou, zdi jsou hladké, bez plastické výzdoby. V ose závěrové zdi kněžiště je umístěno kulaté a pod ním obdélné trojité sdružené okno. Tato kompozice oken se opakuje na dvou protilehlých bočních stěnách presbytáře.

Návrh oltáře je dílem Josefa Zascheho, jeho kresebný návrh se ale nedochoval. Základ tvoří zděný podélný podstavec, na němž je symetricky postaven velký středový kříž a nárožní polofigury zpívajících andělů – motiv opakující se ze vstupního portálu. Podél jednoduše tvarovaného kříže se pnou dubové ratolesti a vytvářejí mezi jeho rameny tvar koruny – symbolický Strom života. Filigránský dekor je prosvětlován paprsky procházejícími důmyslně umístěným kruhovým oknem. Jednoduchými neokázalými prostředky je tak docíleno působivé duchovní atmosféry. Základní část oltáře je provedena štu-katérsky a opatřena bílým nátěrem, jen dubové ratolesti byly původně vyzlaceny. Součást kříže tvoří dřevěný korpus z mořeného nepolychromovaného dřeva. K oltářní podstavě s dřevěným polozapuštěným intarzovaným svatostánkem edikulového tvaru přiléhá vpředu jednoduchá dřevěná menza.

V sochařském ztvárnění Krista se projevuje vliv dobového symbolismu, párové sochy zpívajících andělů jsou pojaty secesně, způsobem provedení připomínají prvky funerální výzdoby. Dokumentaci o tvůrci sochařské výzdoby se nepodařilo dosud objevit. Na základě některých neprůkazných indicií lze o autorovi jen spekulovat. Mělo se jednat o významného pražského umělce.[+]

Pod oltářem je jednoduché podium. Na evangelijní straně kostela je v úrovni triumfálního oblouku umístěna polygonálně formovaná jednoduchá kazatelna bez stříšky. Kruchtu nad vstupem do lodi odděluje původní, v mírném půlkruhu vystupující dřevěné zábradlí. Varhany vyrobené firmou Schuster pocházejí z počátku dvacátého století.[+]

V křestní kapli se dochoval původní závěsný lustr a křtitelnice z červenohnědého mramoru.

Formální řád stavby je umocněn tvarovými a motivickými analogiemi ve výzdobě exteriéru a interiéru, jednotlivých částí architektury a jejího vnitřního vybavení. Důležitým kompozičním prvkem jsou motivy kříže a kruhu [+] (okna v hlavním průčelí a presbytáři, zakončení štítů, terčíky na fasádě, na zábradlí a bankálech, vitráže v lodi, ciferníky atd.). Jejich spojením vzniká symbol Strom života [+] (oltář, reliéfy na fasádě).

Oblíbeným architektonickým prvkem Zascheho raného období je sdružené okno, které najdeme na věži, v kněžišti i křestní kapli. Zdánlivě strohá stavba skrývá řadu překvapivých zdobných motivů s umně provedeným detailem. Opakující se rostlinné motivy jsou variací dekoru v různých materiálech (tulipán v reliéfu i barevném ztvárnění ze skla).

Zascheho jablonecký starokatolický kostel je jednou z nejpůsobivějších ukázek sakrální secesní architektury nejen na našem území. Podobné stavby byly realizovány jen výjimečně; secese byla především profánním stylem a sakrální umění se navíc v období kolem roku 1900 dostalo do druhořadého postavení a nadále se v něm uplatňovaly konzervativní názory dávající přednost tradičnímu historismu.

Urbanistický význam kostela podtrhuje navazující skupina rodinných domů a fary, které tvoří jednotnou uliční frontu.[+] Investorem výstavby byl opět Josef Scheibler. Domy projektoval Zascheho jablonecký kolega architekt Robert Hemmrich.[+] Projekt navazuje na Zascheho koncepci uplatněnou při výstavbě kostela a především v případě fary pracuje s některými shodnými prvky. Zascheho spoluúčast ale není prokázána. Projekt z roku 1903 byl realizován v následujícím roce.

Jablonecký starokatolický kostel se díky relativní přízni osudu dochoval té¬měř v původním stavu včetně většiny architektonických detailů.[+]

Napsat komentář