Historie

HISTORIE JABLONECKÉ FARNOSTI

Zdroj:
Karel Koláček: Vznik a vývoj starokatolického hnutí na území severních Čech do roku 1946 (Diplomová práce; UK v Praze, Husitská teologická fakulta – Katedra náboženských dějin a církevního práva; Vedoucí práce: doc. ThDr. Jan Blahoslav Lášek).

Doplňující články:
K historii Starokatolické církve v České republice >
Stručné dějiny Filiální obce Liberec >

Dějiny starokatolické obce Jablonec jsou úzce spjaty s dějinami církevní obce Desná, protože obě obce tvořily do roku 1897 jedno pastorační území – filiální obec Desnou, patřící pod správu farní obce Varnsdorf. Filiální obec Desná zahrnovala celou oblast Jizerských hor až do osamostatnění jejích částí: Jablonce v roce 1897 a Smržovky v roce 1925.

Dne 13.9.1883 měl v Jablonci Prof. Dr. Michelis, který opakovaně přijížděl z Německa, aby navštěvoval již existující obce a podpořil je přednáškami, jednu ze svých působivých přednášek o starokatolickém hnutí.

Na velikonoce roku 1885 se konalo v hotelu Geling v Jablonci shromáždění starokatolíků z okolí, které svolal Josef Mieth, který v Jablonci jako první přestoupil ke starokatolictví a jehož příkladu zde následovalo dalších dvanáct rodin.

Po shromáždění na Letnice 8.6.1895 následovaly přestupy celé řady rodin a již v srpnu 1895 slavil vikář Schubert z Desné v Jabloneckých Pasekách první německou bohoslužbu. Evangelická obec v Jablonci dala poté starokatolíkům k dispozici svůj kostel pro vánoční bohoslužbu 26.12.1885, kterou sloužil A. Nittel a poté měl přednášku o starokatolictví.

V roce 1886 již početnější starokatolické společenství v Jablonci zažádalo o státní souhlas pro zřízení samostatné farní obce, což bylo úřady zamítnuto. Početné přestupy ve Mšeně a Rychnově v roce 1886 způsobily, že koncem toho roku bylo už v jabloneckém okrsku včetně Rychnova, Mšena, Jabloneckých Pasek, Nové Vsi a Lučan nad Nisou 321 starokatolíků.

Navzdory všem potížím kladeným politickými úřady byla v srpnu roku 1887 založena v Jablonci místní skupina Spolku starokatolíků v Rakousku, do jehož výboru byli kromě dosavadního místního vůdce hnutí Josefa Mietha, který se stal místopředsedou, dále zvoleni: E. Sacher jako předseda, Emil Friedrich jako zapisovatel a F. Fischer jako pokladník. E. Sacher, který byl též městským radním vykonával funkci předsedy až do roku 1903. V roce 1904 byl zvolen předsedou F. Fischer, který toto místo zastával po dobu jednoho roku.

Dne 17.4.1887 měl v Jablonci přednášku průkopník starokatolického hnutí, říšský poslanec prof. Bendel o cílech starokatolické církve. V roce 1887 bylo jen v samotném Jablonci 200 starokatolíků.

Dne 25.3.1888 se konalo v Jablonci shromáždění místní skupiny Spolku starokatolíků v Rakousku, na kterém byli do představenstva spolku zvoleni pánové: E. Sacher (předseda), Stecker, Mieth, Zenker, Fischer a Kittel, kteří byli poté po dobu mnoha let ve vedení. Jednatel J. Mieth přednesl výroční zprávu, ze které vyplývalo, že místní skupina starokatolíků měla v té době 47 řádných a 132 členů platících příspěvky. Brzy po tomto shromáždění byla sloužena první bohoslužba i v Rychnově, kde byla založena také místní skupina starokatolíků. Na Letnice roku 1888 sloužil duchovní Anton Absenger bohoslužbu v Jablonci a v září téhož roku přešel z Varnsdorfu do Desné jako duchovní a učitel starokatolického náboženství, které začal od 12.10.1888 vyučovat pro 17 dětí také v Jablonci Dne 12.10.1888 se také konalo shromáždění místního Spolku starokatolíků, na kterém bylo rozhodnuto, aby se shromáždění a přednášky konaly pokud možno každý týden, a aby na tyto shromáždění byly zvány také ženy.

Vypovězení duchovního A. Absengera úřady z Desné v roce 1892 vyvolalo veliké pobouření také v Jablonci, kde konal pravidelně duchovní službu a mělo za následek přestupy 500 osob ke starokatolictví.

Dne 1.9.1897 došlo k rozdělení pastoračního území mezi Desnou v Jizerských horách a Jabloncem nad Nisou prostým vyčleněním území soudního okresu Jablonec od Desné. Bylo též zřízeno místo stálého duchovního ve filiální obci farnosti Varnsdorf – Jablonci, které od 1.8.1897 zastával Johann Marschall. Počet členů této církevní obce tvořilo v roce 1898 okolo 1200 členů.

Na shromáždění jablonecké starokatolické obce, konaném 22.10.1899 došlo k rozhodnutí postavit si vlastní kostel. Členům představenstva se sbírkami podařilo sehnat značný obnos, který však na zakoupení pozemku nestačil. Dne 4.9.1899 se podařilo pozemek určený ke stavbě kostela zakoupit za 6000 zlatých (12 000 korun), které obci věnoval jablonecký továrník a příznivec starokatolického hnutí Josef Scheibler. Stavební plán pro tento kostel vypracoval v secesním stylu jablonecký rodák, architekt Josef Zasche. Kostel byl postaven firmou stavitele Emiliana Herbiga za obnos 92 000 korun. Věžní hodiny byly exponátem z berlínské výstavy a jsou darem Antonie Scheiblerové.

Položení základního kamene kostela se konalo 18.8.1900 v den oslavy 70. narozenin monarchy Františka Josefa I. Farář J. Marschall sepsal k této příležitosti pamětní spis, který byl ke kameni přiložen v kasetě z měděného plechu a obsahoval kromě spisu též fotografie členů představenstva, poslední čísla zdejších novin, jablonecké výrobky, pohlednice města Jablonec a soupis tehdejších tržních cen.

Předsedou jablonecké církevní obce byl v roce 1901 Franz Fischer a statistika vykazovala tyto údaje: křty 82, svatby 28, pohřby 85, odstěhování 34, přistěhování 63, vstupy 132, počet členů obce 1863, z toho připadalo na samotný Jablonec 855 členů. Starokatolický kostel Povýšení sv. Kříže v Jablonci byl slavnostně vysvěcen správcem biskupství A. Czechem v sobotu 8.11.1902. V roce 1902 byl předsedou představenstva filiální obce Jablonec opět zvolen městský radní Eduard Sacher a k církevní obci náležely pobočky Rychnov u Jablonce a Liberec.

V roce 1903 nechal Josef Scheibler v okolí kostela postavit několik vil, z nichž tu nejbližší si starokatolická obec výhodně pronajala a zařídila ji jako faru s bytem pro faráře.

V roce 1904 byl v církevní obci Jablonec založen chrámový pěvecký sbor, který měl již po třech letech od založení 100 aktivních členů. V tomto roce byl také založen Starokatolický spolek žen, který se staral především o čistotu a zkrášlování kostela a též podporu chudých a osiřelých dětí. V roce 1904 už jsou za pobočky jablonecké filiální obce počítány Josefův Důl a Liberec.

Koncem dubna roku 1905 se jablonecký duchovní správce Johann Marschall, za jehož působení byl postaven kostel, získán byt pro faráře a počet členů obce se ztrojnásobil na 1500 členů, vystěhoval do Ameriky, kde také zemřel 1.5.1922 v Detroitu. Na toto duchovenské místo nastoupil od května 1905 Adalbert Schindelar a setrval zde až do jara 1907, kdy se odebral na nové působiště do Vídně, kde byl 1.8. zvolen farářem. Na uprázdněné místo duchovního v jablonecké církevní obci byl poté zvolen duchovní Hermann Mertz a předsedou představenstva obce byl zvolen továrník Richard Scholze, který tuto funkci vykonával až do své smrti v roce 1908.

Výnosem ministerstva pro kult a vyučování ze dne 4.3.1907 byla filiální obec Jablonec uznána samostatnou farní obcí a duchovní H. Mertz se stal jejím farářem. Na zakládajícím shromáždění této farní obce 16.6.1907 byli do jejího představenstva zvoleni: R. Scholze jako předseda, H. Feix jako místopředseda, J. A. Klinger jako zapisovatel a K. Worm jako pokladník. Zesnulý Josef Feix odkázal obci obnos 20 000 korun, které byly vloženy do fondu pro nepředpokládané potřeby.

V roce 1908 byl zvolen předsedou představenstva jablonecké církevní obce, která měla jen ve vlastním Jablonci 535 členů (celkem 2600) pan Hermann Feix.

Ministerským výnosem ze dne 10.2.1909 byl farář Hermann Mertz ustanoven katechetou starokatolického náboženství na reálním vyšším gymnáziu Františka Josefa v Jablonci. V roce 1909 se předsedou obce stává továrník a dlouholetý vedoucí církevního sboru Emil Schuster, kterého v této funkci vystřídal po svém zvolení 6.3.1910 obchodník Franz Tischer. V tomto roce se dosavadní pobočka Josefův Důl-Maxov osamostatnila a pobočkou Jablonce zůstává nadále pouze Liberec .

Rok 1911 přinesl do kostela dlouho očekávanou instalaci varhan, na jejichž zakoupení byl zřízen zvláštní fond již v roce 1903.

V roce 1914 převzal funkci předsedy představenstva Josef Scheibler mladší, který byl v představenstvu později místopředsedou. V tomto roce měla obec již 3100 členů. Pod jabloneckou církevní obec patřilo také 15 stanic pro vyučování náboženství. K farní obci Jablonec byly přifařeny všechny politické obce soudního okresu Jablonec (také Josefův Důl a Maxov jako filiální obce) a též starokatolíci z politického okresu Liberec-Frýdland. Světová válka, která vypukla přinesla obci jednak pokles členů, ale též finanční potíže, které vznikly zmenšením příjmů z členských příspěvků a vůbec celkově špatnou hospodářskou situací během války. Členové představenstva byli z velké části v armádě, takže těch několik zbylých ve starším věku muselo překonávat všechny tyto těžkosti doby.

V roce 1916 založil farář Mertz v jablonecké obci Starokatolický svaz dívek, který měl krátce na to již 68 členek ve věku 15-22 let. Členky se setkávaly každou středu na faře pod dohledem jedné dámy z představenstva obce a programem těchto setkání byly náboženské přednášky a lidový zpěv. V tomto roce byl u příležitosti zlaté svatby člena představenstva pana Ed. Sachera na počest jubilantů založen tzv. Sacherův fond, který brzy nabyl značnými dary velikou hodnotu. Z věže kostela byly též armádou pro válečné potřeby odebrány dva větší zvony a ponechán byl jen nejmenší zvon. Za odebrané zvony stát poskytl náhradu ve výši 5 040 korun, které byly – tak jako obsah jiných fondů v této době všeobecné nouze – brzy utraceny.

V roce 1918 vznikl v rámci všeobecného znovuprobuzení života jablonecké obce Svaz starokatolické mládeže a do okresní školské rady v Jablonce byl pro nové úřední období jako zástupce starokatolické církve zvolen farář Ignaz Deprida z Desné. V tomto roce také zemřel Eduard Sacher, zakladatel a předseda obce, člen synodní rady.

V roce 1920 byla provedena generální oprava věžních hodin starokatolického kostela včetně nové malby ciferníků a nového osvětlení, kterou financoval na své vlastní náklady místopředseda představenstva obce Carl Biegel. Ze svazku duchovenstva byl propuštěn M. Eichinger a pastorace Josefova Dolu-Maxova byla od tohoto roku konána H. Mertzem z Jablonce.

Na zasedání představenstva jablonecké farní obce dne 22.11.1921 bylo odmítnuto se finančně podílet na sbírkách pro biskupský fond. Toto finanční zajištění biskupa musela církev nejprve úřadům doložit a pak bylo možné, aby byl biskup zvolen a potvrzen v úřadě. Jablonecké představenstvo své negativní rozhodnutí odůvodnilo takto: Jakkoliv potěšitelné by bylo umožnit volbu biskupa, nelze přehlížet skutečnost, že jednotlivé obce mají těžkosti vybrat prostředky umožňující nejpotřebnější chod obcí. Představenstvo proto odmítá se podílet na vyhlášených sbírkách a chce nejprve postavit naši obec finančně na pevnou půdu… Toto stanovisko jabloneckého představenstva se ukázalo jako velmi krátkozraké, když byl na 30. synodě, která se tam konala 16.7.1924 zvolen dosavadní správce biskupství Alois Paschek vůbec prvním biskupem starokatolické církve v Československu.

V roce 1921 byl zvenčí opraven jablonecký kostel na náklady J. Scheiblera . Filiálními obcemi farnosti Jablonec byly Josefův Důl, Nové Město pod Smrkem a Liberec a náboženství se vyučovalo v těchto stanicích: Mšeno, Janov n. N., Karlov u Josefova Dolu, Vratislavice, Nová Ves, Horní Maxov, Proseč n. N., Rychnov, Jablonecké Paseky, Vrkoslavice, Lučany, Josefův Důl, Kokonín. Předsedou představenstva obce byl zvolen továrník K. Biegel, který v této funkci působil až do roku 1923, kdy byl zvolen Arthur Zenker.

V březnu 1924 zemřel mecenáš jablonecké starokatolické obce Josef Scheibler starší. Představenstvo starokatolické obce předložilo městské radě návrh, aby náměstí před starokatolickým kostelem dostalo jméno Josef-Scheibler-Platz. Tomuto návrhu bylo vyhověno zástupci města Jablonec usnesením z 8.8.1924. Dne 16.11.1924 se konalo v hostinci U lípy v Rýnovicích u Jablonce za početné účasti souvěrců z okolí zakládající shromáždění místní skupiny Spolku starokatolíků.

Dne 28.6.1925 se na základě povolení úřadů ustavila doposud filiální obec Desné – Smržovka, samostatnou farní obcí. Smržovka k sobě připojila po vzájemné dohodě místa, která doposud patřila pod Desnou a Jablonec Podle dohody byli z jablonecké farní obce vyčleněni starokatolíci v celém údolí Horní Kamenice (Josefův Důl, Dolní i Horní Maxov a Karlov), dále Lučany nad Nisou a Nová Ves, celkem asi 900 duší a ve Smržovce bylo zřízeno místo duchovního, na které nastoupil Josef Siehr. Tato nová situace výrazně ulehčila duchovním z Jablonce a Desné v jejich pastorační službě to konkrétně znamenalo, že do jablonecké farnosti patřily už jen dvě filiální obce – Liberec a Nové město pod Smrkem a počet náboženských vyučovacích stanic klesl na 9: Mšeno, Janov n. N., Vratislavice, Nová Ves, Proseč, Rychnov, Jablonecké Paseky, Vrkoslavice a Kokonín. Předsedou farní rady jablonecké obce byl zvolen úředník J. Klinger.

Na 31. starokatolické synodě ve Varnsdorfu, která se konala 29.8.1926 byl zvolen do synodní rady člen představenstva jablonecké obce J. Gampe.

V roce 1928 se jablonecké farní obci podařilo shromáždit finanční prostředky na pořízení dvou nových zvonů, které zhotovila chomutovská firma Herold. Dne 12.5.1928 je slavnostně posvětil biskup A. Paschek. Původní nejmenší zvon byl pojmenován Naděje a nové dva zvony Víra a Láska, podle křesťanských ctností. Den poté sloužil biskup A. Paschek v zaplněném kostele slavnostní bohoslužbu za účasti představitelů města Jablonce a evangelické církve.

V lednu 1929 byla v jabloneckém kostele Povýšení sv. Kříže provedena generální oprava varhan firmou Schuster ze Žitavy, která zřídila také elektrický pohon dmychadla. Do představenstva obce byli v roce 1929 zvoleni: Brettschneider, Heidrich, Jäger, Kamill, Klinger, Kriegler, Kuhn . Na 32. synodě, konané v roce 1929 byl J. Gampe z jablonecké obce znovu zvolen členem synodní rady; filiální obcí Jablonce se stává Rychnov.

Na zasedání synodní rady 6.1.1930 informoval biskup A. Paschek, že jeden nadějný středoškolák z jablonecké obce Hugo Sacher nastoupí studium na teologické fakultě v Bernu. H. Sacher se na schůzi synodní rady 6.10.1930 písemně zavázal, že bude nejméně šest let po zakončení studia vykonávat pastoraci ve starokatolické církvi. Jablonecký Spolek žen měl v roce 1931 300 členek, pěvecký sbor 50 členů a Svaz mládeže 35 členů.

Dne 1.5.1931 přijala synodní rada návrh svého člena Josefa Gampeho o koupi vily vedle kostela v Jablonci, která slouží od roku 1904 jako fara a byt faráře a byla dosud pouze pronajatá. V období zhoršené hospodářské situace to znamenalo sice velikou zátěž pro jabloneckou obec, avšak díky vstřícnosti dosavadního majitele Otty Scheiblera, se podařilo najít uspokojivé řešení a fara v Döllingerově ulici č. 4 byla získána do vlastnictví starokatolické církve v roce 1933.

V roce 1932 vážně onemocněl farář Mertz a bylo rozhodnuto, že mu bude umožněna půlroční zdravotní dovolená. Na základě porady v Jablonci povolal proto biskup A. Paschek 2.10.1932 kněze Johanna Gerstnera do Varnsdorfu a vyslal jej 30.10.1932 jako přechodného administrátora do Jablonce n. N. Jablonecký farář Hermann Mertz podlehl 15.11.1932 v pražském sanatoriu svému onemocnění a správcem farnosti Jablonec byl ustanoven řádným administrátorem J. Gerstner.

Dne 2.4.1933 obdržel v přeplněném jabloneckém kostele od biskupa A. Paschka jáhenské svěcení student teologie Hugo Sacher. V roce 1933 byl zvolen předsedou jablonecké církevní obce továrník J. Scheibler mladší.

Na shromáždění jabloneckých starokatolíků 18.3.1934 byl zvolen farářem dosavadní jablonecký administrátor Johann Gerstner. Josef Gampe z Jablonce byl opět zvolen členem synodní rady na 34. starokatolické synodě 16.9.1934 v Desné.

Dne 30.6.1935 přijal ve Varnsdorfu kněžské svěcení Hugo Sacher z Jablonce, který pak nastoupil jako vikář v Krásné Lípě. Dne 7.7.1935 slavil novokněz H. Sacher v Jablonci svou primici. V roce 1936 patřily do jablonecké farnosti tyto vyučovací stanice starokatolického náboženství: Mšeno, Janov, Kokonín, Lukášov, Vratislavice, Proseč, Pulečný, Rychnov, Rýnovice, Rokytnice n. J., Jablonecké Paseky a Vrkoslavice. V tomto roce došlo k renovaci interiéru kostela, kterou financoval deseti tisíci korunami starokatolický Spolek žen. Dále byla provedena důkladná oprava varhan a přestavba kostelní střechy z prostředků obce.

V roce 1936 vyslala pražská starokatolická obec Karla Hanfa, který byl jejím předsedou, jako učitele starokatolického náboženství pro české školy v Jizerských horách. Ten v desenské církevní obci začal podněcovat národnostní napětí mezi, do té doby klidnou tamní 156 člennou menšinou českých starokatolíků a německou většinou, když požadoval pro české členy církve české obřady a dále jejich přifaření k pražské obci. Touto problematikou se podrobněji zabývá oddíl Desná, ale jablonecká obec nebyla těchto sporů, jako ostatně celá církev, také ušetřena. Jednak díky svému bezprostřednímu sousedství s Desnou a také pro to, že po takovém vystupování K. Hanfa, mu biskup A. Paschek odebral povolení k vyučování náboženství a pověřil jím jabloneckého faráře J. Gerstnera, jehož potvrdilo v této funkci též Ministerstvo školství. Johann Gerstner sice nepodporoval toto národnostní napětí tak jako K. Hanf, ale neovládal dostatečně češtinu, čehož Hanf a jeho příznivci využili jako argumentu pro další akci, kterou byla interpelace několika poslanců v parlamentu, kde tito obvinili starokatolickou církev z germanizační činnosti a požadovali vyšetření a nápravu této situace.

V roce 1937 byly v Kokoníně a Rýnovicích, které pastoračně patřily pod farnost Jablonec zavedeny pravidelné starokatolické bohoslužby. Obec také obdržela ze strany školních úřadů pro školní rok 1936/37 povolení k většímu počtu hodin náboženství. Tím se stalo navázání pracovního poměru s dalším duchovním nutností. Synodní rada to v krátké době vyřešila ustanovením duchovního Franze Billicha do Jablonce n. N. jako asistenta tamního faráře Gerstnera, který byl toho roku též zvolen synodním examinátorem. Od 15.9.1936 sloužili v jablonecké farnosti oba jmenovaní duchovní, takže bylo možné zajišťovat vyučování náboženství v potřebném rozsahu a též konat pravidelné bohoslužby i na jiných místech farnosti. Farní obec čítala v roce 1937 ve všech svých 64 církevních obcích 2 814 příslušníků. Dluh po koupi fary činil ještě 90 000 Kč. Splácení tohoto dluhu později ve válečných letech obec velmi zatěžovalo a měla velké problémy si tuto faru udržet.

Pro řešení problému českých starokatolíků byla též v roce 1938 vytvořena smíšená komise, do které byl po odstoupení vikáře Fuchse zvolen zástupcem synodní rady synodní pokladník J. Gampe z Jablonce.

V neděli 13.3.1938 se konala v 15:30 hod. ve vinárně hotelu Geling za přítomnosti biskupa A. Paschka valná hromada obce. Farář Gerstner podal zprávu za uplynulý rok 1937: počet členů obce obnášel koncem toho roku 2897 osob, slouženo bylo 77 bohoslužeb, z nich 28 mimo Jablonec. Počet žáků na starokatolickém náboženství byl 303, z nich ve školním okrsku Jablonec bylo 237 a zbytek ve 14 vyučovacích stanicích.

Po obsazení pohraničních oblastí Československa vojsky Wehrmachtu byla část sudetoněmeckého obyvatelstva opojena připojením jejich území k říši, které chápala jako svou ochranu i určité zadostiučinění za nacionální potyčky s českým tiskem a radikálními částmi českého obyvatelstva, které se nyní z převážné části vystěhovalo do českého vnitrozemí. Starokatolická církev v ČSR, která byla v naprosté většině tvořena německo jazyčným obyvatelstvem se rázem ocitla mimo území Československého státu a v této situaci ještě vyostřila svůj výrazně německý nacionální charakter, což bylo značně podporováno všudypřítomnou nacistickou propagandou. U některých členů to vedlo k neskrývanému obdivu Hitlera a jeho fašistického režimu, kterému byl dáván průchod i na stránkách starokatolického dobového tisku: Poučení – konečně přišel všemi Němci očekávaný den: Německá armáda vpochodovala do Sudet. Jakoby hadrem je smeten český strašák! Z našich kostelních věží vlají prapory osvobození, zvony vítají svobodu! A naše obce velebí při děkovných bohoslužbách Všemohoucího z celého srdce, že dal, abychom se i my, sudetští Němci mohli zařadit do velikého národního společenství našeho milovaného vůdce Adolfa Hitlera!…

Říšskoněmecké úřady neponechávaly vývoj událostí náhodě a nařídily starokatolickému kléru přísahat věrnost vůdci, čímž byla navenek zajištěna loajalita starokatolické církve v oblasti Sudet, která byla až do konce války začleněna do celoříšské starokatolické církevní struktury. V úterý 30.5.1939 se konalo v Liberci za předsednictví biskupa Aloise Paschka jednání starokatolického duchovenstva, jehož hlavním bodem byla přísaha přítomného duchovenstva na Vůdce. Stiskem ruky a podpisem stvrdili duchovní přísahu předříkávanou biskupem A. Paschkem: Přísahám před Všemohoucím Bohem, že budu Vůdci německého národa zachovávat věrnost a příkladným plněním povinností občana budu dávat příklad věřícím a budu při vyučování náboženství a na kazatelně působit pozitivně na duše svěřené mému duchovnímu vedení. Tři duchovní, kteří se kvůli svým církevním funkcím toho dne nemohli konference zúčastnit, vykonali přísahu dodatečně.

Celkovou atmosféru doby dokreslovaly osvětové přednášky faráře W. Friedela z Bogušova (120 km severovýchodně od Jablonce na dnešním polském území), který objížděl starokatolické farnosti v Sudetech a propagoval jediný povolený církevní spolek, kromě pěveckých sborů, kterým byl Katolický národně-církevní lidový spolek v říši. Aktivní členství v tomto spolku se starokatolíkům říšskými úřady velmi doporučovalo.

K 1.9.1939 byl druhý duchovní Franz Billich, působící v Jablonci od roku 1936 povolán jako učitel náboženství do Varnsdorfu a biskupem A. Paschkem svolaná synoda na 17.12.1939 byla přesunuta na pozdější, vhodnější dobu.

V roce 1941 se stal farářem v Jablonci Walter Friedel, nikoli však řádnou volbou, nýbrž přičiněním J. Scheiblera a J. Gampeho z představenstva církevní obce, za podmínky, že bude mít větší plat než v Bogušově, kde dosud působil. Tento plat byl placen z pokladny synodní rady, která tento fakt nesla s nelibostí. W. Friedel byl dne 25.5.1941 uveden slavnostně do služby jabloneckého faráře při bohoslužbě v zámecké kapli v Liberci.

List Katholik uveřejnil v roce 1942, že kněz Hugo Sacher, pocházející z Jablonce padl na frontě.

Farářská služba W. Friedela v jablonecké farnosti nesplnila očekávání, protože Friedel pracoval propagandistickými metodami nacionálního katolického hnutí a vyvolával jako ženatý kněz v obci pohoršení svým intimním vztahem s farní služkou, takže její otec hrozil udáním za svedení mladistvé osoby. O něco později narukoval Friedel dobrovolně do Wehrmachtu a do Jablonce přijížděl často na návštěvy, kde však pro opakované skandály posléze ztratil i přízeň svých bývalých zastánců J. Scheiblera a J. Gampeho, kteří ho kdysi Paschkovi navrhovali za generálního vikáře. Biskup A. Paschek poté suspendoval Friedela ze všech duchovních funkcí. W. Friedel pak prohlásil, že s celou rodinou vystupuje ze starokatolické církve (učinil tak v roce 1943) a stane se evangelickým duchovním, což se však neuskutečnilo.

Po osvobození v roce 1945 se konaly české starokatolické bohoslužby pravidelně každou neděli v 9:30 v kostele Povýšení sv. Kříže na Scheiblerově náměstí. Jabloneckou farnost administroval Miloš Pulec a předsedou rady starších byl Jaroslav Franc.

V lednu 1946 se M. Pulec vrátil do Prahy a jeho místo v Jablonci a zároveň péči o církevní obce Smržovka a Desná převzal Martin Jan Vochoč, který sloužil do té doby ve farnosti Praha-západ. V péči o obce mimo Jablonec mu pomáhali lektor Miloš Jan Novák a MUDr. A. Salamanczuk, dětský lékař ve Smržovce.

Od března 1947 byly obce v Jizerských horách spravovány z Prahy, dosavadní administrátor Vochoč byl ze svého místa odvolán a vrátil se na ně až v roce 1955.

Část věnující se pozdějšímu vývoji bude dopracována.

Přehled duchovních v církevní obci Jablonec do roku 1947:

Duchovní obce:
Johann Marschall (1.8.1897 – 18.3.1904)
Adalbert Schindelar (květen 1905 – jaro 1907)
Hermann Mertz (4.3.1907 – 30.10.1932)
Johann Gerstner (30.10.1932 – 25.5.1941)
Walter Friedel (25.5.1941 – 1942)
Miloš Pulec (1946 – březen 1947)

Pomocný duchovní:
Franz Billich (15.9.1936 – srpen 1939)

Statistika křtů, pohřbů, sňatků, vstupů atd. za období 1896 – 1943

Napsat komentář